Vydržení nemovitosti (pozemku nebo stavby)

Řádné a mimořádné vydržení

Nový občanský zákoník zavedl nový pojem, a to mimořádné vydržení. Takže vedle řádného vydržení rozlišujeme i mimořádné vydržení.

U řádného vydržení platí, že držitel musí nemovitost držet z nějakého existujícího titulu (typicky smlouva) a vydržecí doba je 10 let. Běžným případem je oplocený vlastnění nemovitosti, kdy nemovitost je řádně oplocena a po 10 letech držby zjistíte, že 2,5 nebo 100 m2 je formálně ve vlastnictví Vašeho souseda, přičemž jste se po mnoho let o tento pozemek řádně staral.

V případě mimořádného vydržení není potřeba mít pro držbu přímý titul a vydržecí doba je zde 20 let.  Typickým příkladem z praxe je nabytí např. chaty na cizím pozemku, kdy žijete v domnění, že pozemek pod chatou je ve Vašem vlastnictví a fakticky majitel pozemku pod chatou Vás ani nekontaktoval (např. z důvodu placení nájmu).

Podmínka vydržení

Základní podmínkou pro vydržení vlastnictví je poctivý úmysl. Tento poctivý úmysl nemusíte u soudu prokazovat. Ten předpokládá, že držba je poctivá. Je na protistraně, aby doložila opak, tedy např. předložením dokladů, že o předmětnou nemovitost se vede dlouhodobý spor nebo např. že po Vás chtěla nájemné atp. Tato podmínka vylučuje vydržení vlastnictví, kdy základem pro držbu nemovitosti byla lest nebo krádež.

Co se započítává do lhůt

Pokud jste nemovitost v dobré víře získali např. před pár lety, tak nezoufejte, do uvedených lhůt se započítává jak doba, po kterou jste měl v držbě nemovitost Vy, ale také Váš právní předchůdce.

Movité věci

Pro zajímavost doplňuji, že stejně jak u vydržení nemovitých věcí, lze vydržet i movité věci, kde lhůty pro vydržení jsou tři, resp. 6 let.